Nevím co mě to popadlo ale vzpomněl jsem si jednou večer na pana Pavla - učitele tělocviku ze základní školy a rozhodl se zakoupit běžecké ski. Značka světová – ruskýma rukama vyrobená nevydržela první mazací instruktáž, ale na druhý pokus se vše podařilo a společně s klasickýma botasama vytvořila běžkařský komplet umožňující mi vžít se do Bauerovských pocitů. Ty byly pak umocněny premiérovou vyjížďkou, kdy jsem zdatně sekundoval vejsplachtským závodníkům. Tímto bych rád poděkoval slečně instruktorce za trpělivost a nasazení, bez ní bych tohoto úspěchu jen ztěží dosáhl.
Krnapácký GIS pomalými krůčky kráčí k většímu skoku do výšky; jedno odpoledne jsem využil nabyté znalosti z hodin pedagogiky a didaktiky k do-výuce geoinformačních technologíí jedné mladé GIS naděje v Praze studující. Co Mapa? Ještě je sněhu málo, ale informace o ní jsem připravoval na právě otevřenou Krnapáckou výstavu o lavinách.
Česnek jsem taky sháněl, zbytečně však – Pašovo halekání o Jirkovém upířím tajenství byl blaf. Expedice do štoly na návštěvu za netopýry byla dobrodružná, suprovní a velmi poučná. Dokonce jsme natrefili i na kamaráda kroužkovaného, a tak jsme mu mohli popřát všechno nejlepší k třetím narozeninám. Už se těším na příště.
S Ivanem jsem se potkal v Liberci na jedné GIS akci, na další se teď uvidím s Celebritu a Rosťu – trošku mě mrzí ta saňovačka, kterou jsem letos neudělal, ale co už – stejně moc nikdo nebrečel.
Pe-efko jsem letos neposílal, jen jeden pohled. Asi by si někdo nade mnou měl vzít dohled, abych se v tomto trošku zlepšil – je to přece milé a slušně. Ne?
Vezu v hokejové tašce Nike velmi hodně kovbojský klobouk a večer se těším na potkání se s pořádnými kountrymany. Bude jich fakt hodně – ještě že znám DAST – dvojku lepší než jedničku.
